Centrum Železných hor

Historie města Kardašova Řečice [ Historie (archivní dokument) ]

První doklady o existenci z roku 1267 — majetkové rozdělení jindřichohradeckého panství (a tím také Řečice) mezi Oldřicha z Hradce (získal Horní stranu) a Sezimu z Ústí (synovec Oldřicha, získal Dolní stranu s kostelem).

Samotný název města Kardašova Řečice (latinsky Rzecicium majus, německy Kardasch Retschitz) vznikl podle potoka Řečice (říčka, říčice), který pramení v okolí Mostečného a protéká kolem Pluhova Žďáru a Klenova (mezi Klenovem a městem napájí 2,5 km dlouhý, 96 hektarový rybník Velký řečický), poblíž kostela se pak stéká s Kardašským potokem, který pramení severně od města a napájí tamtéž ležící nedaleký rybník Kardaš. Podle něho má pak Řečice svůj přívlastek. (Kardaš — turecky bratr).
V průběhu 13. a 14. století se pak na obou stranách břehu potoka Řečice zformovala dvě správně samostatná střediska. Řečická dvojměstí s vlastními rychtáři a konšely se lišila počtem domů i velikostí náměstí.
Větší Horní strana měla již ve druhé polovině 14. století 44 domů. 14. 2. 1407 věnoval Jan starší z Hradce Kardašově Řečici městská práva, která byla potvrzena, a vlastně navrácena koncem roku 1992 výnosem České národní rady.

Obyvatelstvo bylo původně především německé, až za husitských válek došlo k počeštění.

Teprve po roce 1490 byla obě městečka spojena v jediný celek. Před rokem 1741 se začalo území mezi dvěma potoky zastavovat, za kostelem a farou vyrostl na místě bývalého starého pivovaru zámek s parkem a nádvořím. Výstavba města dále pokračovala předevsím kolem komunikací.

Už ve středověku vedla Řečicí důležitá obchodní cesta, spojující Sezimovo Ústí a celé Soběslavsko s Jindřichovým Hradcem a dále Lomnicí nad Lužnicí, Stráží nad Nežárkou a Třeboní. Roku 1887 byla zprovozněna příčná transverzální železniční dráha. V roce 1900 město dosáhlo historického maxima v počtu obyvatel — 2640. Později, po úpadku textilní továrny, nastal odliv obyvatelstva a předchozí počet už nikdy nebyl dosažen. V současnosti činí 2025 osob včetně obou místních částí, přilehlých vesnic Mnichu a Nítovic.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 10.08.2004 v 10:43 hodin
člen
Železnohorského
regionu
logo: MAS Železnohorský region