Centrum Železných hor

Muzeum Těšínska - duben 2009

Kulturní servis Muzea Těšínska na duben 2009
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně, Pražská 14/3, tel.: 558 761 221
Stálá expozice: Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Výstava: Radnice v Českém Těšíně
(výstava potrvá do 31.12. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Program pro veřejnost ve VS Český Těšín:
Duben 2009 Skvosty jarní přírody
-zapojte se do soutěže o nejhezčí fotografii symbolizující jarní čas, nejzdařilejší fotky vystavíme a odměníme. Fotografie možno zaslat na e-mail: cesky_tesin@muzeumct.cz nebo zanést osobně do VS Český Těšín. Vyhodnocení 5. 5. 20069 v 15 h.
3. a 8. 4. Velikonoce na Těšínsku
-beseda s folkloristkou Martou Gelnarovou (3. 4. 2009) a etnografkou Wiesławou Brannou (8. 4. 2009) zaměřena na tradiční velikonočních svátků na Těšínsku, výroba velikonoční dekorace, pro veřejnost.

Přednášky pro veřejnost
9. 4. 16:00 Historie Těšínského Slezska do roku 1918 - Mgr. Pavlína Badurová, historička Muzea Těšínska
23. 4. 16:00 Staré noviny v Těšíně - Mgr. Gabriela Chromcová, knihovnice Muzea Těšínska
Z důvodů omezené kapacity přednáškové místnosti doporučujeme rezervaci míst na tel. 558 761 221 nebo na e-mailu: cesky_tesin@muzeumct.cz
Výstavní síň Muzea Těšínska Musaion Havířov, Dělnická 14, bezbariérový vstup, tel.: 596 813 456
Výstava: Pojďme na ryby
(výstava potrvá do 30. 6. 2009), po celou dobu výstavy: interaktivní rybí koutek pro děti, výměna receptů na rybí speciality
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Program pro veřejnost ve VS Musaion:
1. 3. - 10. 4. O nejpěknějšího beránka - 4. ročník soutěže pro školy a veřejnost
1. kategorie - kresba či figurka, 4 - 9 let
2. kategorie - kresba či figurka, 10 - 15 let
Vodníci Čech, Moravy a Slezska - vytváření originálních fantazijních postav vodníků, pro školy a veřejnost
Ryby naruby - úsměvné skládání a kombinování těl různých druhů ryb a zvířat, vymýšlení nápaditých názvů, pro školy a veřejnost
Ryba nebo rak? - zábavná hra, hádání názvů ryb, pro školy, veřejnost
7. 4. Velikonoce v Musaionu
- malování perníků, velikonoční dekorace z vlny, modrotisku a slaného těsta, pro školy a veřejnost
8. 4. Velikonoce v Musaionu
- zdobení kraslic, pletení pomlázek, pro školy a veřejnost
23. 4. Hrníčky na dušičky
-modelování hrníčků z hlíny klasickou válečkovou technikou, pro školy a veřejnost
Památník životické tragédie v Havířově-Životicích, tel.: 596 434 138
Stálá expozice: Okupace a odboj na Těšínsku
Výstava: Lovecké zbraně
(vernisáž výstavy 16. dubna v 17:00, výstava potrvá do 30. 8. 2009, po dobu výstavy doprovodný program pro ZŠ, SŠ a veřejnost)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h
Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově, Mariánské nám. č. 14, tel.: 558 359 533
Stálá expozice: Z minulosti Jablunkova a okolí
Výstava: Bez nás si neškrtnete
(výstava potrvá do 4. 10. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Program pro veřejnost ve VS Jablunkov:
27. 3. - 17. 6. Tvořivá zápalka - soutěž, vytvořte ze zápalek nějakou zajímavost v podobě hlavolamů, obrázků apod., přineste nám své výtvory do VS, nejlepší odměníme. Vyhodnocení 19. 6. 2009.
1. - 24. 4. Zapálený reportér -literární soutěž, napište reportáž z výstavy o sirkách, nejlepší úráce vystavíme a odměníme, max 1 A4, pro ZŠ
2. 4. Mezinárodní den dětské knihy
-povídání o knihách, malování oblíbených knižních postaviček a hrdinů, pro žáky ZŠ
7. a 8. 4. Velikonoční tvoření
-zdobení velikonočních vajíček různými technikami, zdobení vajíček z perníku, pletení pomlázky a košíků, pro žáky ZŠ
Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné, Masarykovo nám. 10, tel.: 596 311 425
Výstava: Stavebnice Merkur (vernisáž výstavy 7. dubna v 17:00, výstava potrvá do 30. 9. 2009)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Program pro veřejnost ve VS Karviná:
Duben 2009 - Nejlepší model stavebnice Merkur - přijďte si k nám zasoutěžit, kdo postaví nejlepší model oblíbené stavebnice, vše k dispozici, pro děti
25. - 26. 3. Přemyslovci na českém trůně - beseda, dozvíme se, co vyprávějí báje a pověsti, kdo to byl Bořivoj, kdo se stal prvním českým králem, který muž mohl být rytířem, o intrikách, násilí, prvních městech a věžích kostelů, pro žáky ZŠ
8. 4. - 10. 4. Velikonoce na Těšínsku - beseda o velikonočních tradicích a zvycích na Těšínsku,
o historii a významu postního období, zdobení svátečního stolu, pro MŠ, ZŠ, veřejnost
Na termínech akcí je možno se telefonicky dohodnout.
Výstavní síň Muzea Těšínska, Dům dětí a mládeže, Masarykova třída 958, 73514 Orlová-Lutyně, tel.: 596 531 205
Stálá expozice: Orlová minulost i současnost Výstava: Za pověstmi těšínského kraje (výstava potrvá do 20. 9.)
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Program pro veřejnost ve VS Orlová:
Po celou dobu výstavy (dle domluvy s pedagogy):
Divadelní síň - dramatické zpracování těšínských pověstí, pro 2. st. ZŠ
Čert, aby se v tom vyznal aneb Odhalení původu některých místních názvů - historicko-literární beseda, termín dle dohody, pro 2. st. ZŠ a veřejnost
Malířovy pověsti - kreslení na téma těšínských pověstí, pro MŠ, ZŠ a veřejnost
1.-8. 4. Veselé Velikonoce - výroba košíčku na kraslici a drátkování se Soňou Kavanovou, pro ZŠ a veřejnost
15. 4. - 31. 5. Bájný svět - netradiční výroba bájných postav z různých druhů materiálů, v červnu 2009 proběhne výstava výrobků, pro MŠ, ZŠ a veřejnost
23. 4. Kniha plná pověstí - výroba malované knížky, akce určena ke Světovému dni knihy, pro ZŠ
28. 4. - 3. 5. Pojďte s námi do pohádky - hraní pohádky, výroba loutek, pro MŠ, 1. st. ZŠ a veřejnost
Leden-červenec
Hledá se maskot - soutěž, pomozte nám najít, vyrobit maskota do naší výstavní síně, vyhlášení vítěze 26. srpna, pro školy a veřejnost
Technické muzeum v Petřvaldě, K Muzeu 89, 735 41 Petřvald, tel.: 596 541 092
Stálé expozice: Tradice hornictví na Těšínsku
Kouzelný svět tramvají
Výstava: Skrytá příroda v hornické krajině (ve spolupráci s Ostravskou univerzitou v Ostravě, výstava potrvá do 27. 9. 2009) Pro děti připraven doprovodný program k výstavě.
otevřeno: út-pá 9.00 - 12.30 h, 13.00-17.00 h, so 9.00 - 13.00 h, ne 13.00 - 17.00 h

Program pro veřejnost v Technickém muzeu Petřvald
Velikonoce v muzeu - malování kraslic, výroba velikonočních zápichů apod., vše k dispozici, s sebou pouze vyfouknuté vajíčko, pro veřejnost

Celoroční program pro ZŠ a veřejnost
Tajemství strojvedoucího Franty - vylušti Frantovo tajemství a těš se na pěknou cenu
Letem hornickým a důlním světem - vyprávění, křížovka, obrázky, pověsti a legendy...
Kotulova dřevěnka, Hálkova 4, 736 01 Havířov -Bludovice, tel. 602 709 731
1. 5. 9:00-17:00 Den řemesel - slavnostní zahájení sezóny 2009
Muzeum Těšínska zve všechny obdivovatele a milovníky lidového umění a řemesel k návštěvě Kotulovy dřevěnky. K vidění bude např. výroba ručně štípaného šindele, výroba loutek ze dřeva, předení na kolovrátku, zdobení perníků, tkaní na stavu nebo výroba sýru salašnickým způsobem. Příjemnou atmosféru navodí lidová muzika. KD se nachází za Kauflandem. Srdečně zveme k prohlídce, ochutnávce i nakupování.
Archeopark Chotěbuz-Podobora (zkušební provoz)
1.5. 9:00-17:00 Zahájení sezóny 2009
Slavnostní zahájení 4. sezóny Archeoparku začíná v 9 h proslovem velmože, poté bude následovat celodenní program, b+egem kterého vystoupí Skupina historického šermu Bizon z Havířova. Bizoni Vás provedou slovem u stánků s dobovým obchodem, zbrojírnou, textilní a barvířskou dílnou. Návštěvníci si vyzkouší střelbu z luku, mletí obilí, otestují tvrdost slovanského lože nebo pohodlí slovanské tuniky. Představení ze života Slovanů proběhne v 10:30, 12:30 a 15:00.
Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
Přestože prochází hlavní budova muzea v současnosti restitučním řízením, nabízí výstavní síň v náhradních prostorách Pražské ul. 14/3 svým návštěvníkům zajímavou stálou expozici věnovanou historii Těšínska "Obrázky z minulosti Těšínského Slezska". Zájemci si zde mohou prohlédnout exponáty, které dokumentují způsob každodenního života předešlých generací - mezi ty nejzajímavější patří ukázky vybavení domácnosti a tradičního nářadí nebo těšínský kroj. Ke spatření jsou zde i řemeslné výroby - díla zlatníků, puškařů, zámečníků, hrnčířů ad. Pozornost je věnována i těžbě uhlí. Zajímavý je soubor předmětů s církevní tématikou, upozorňující na silný vliv náboženství na lid Těšínska.

Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
Tradice jablunkovského muzea sahají až do poloviny 19. století, kdy vzniklo rodinné muzeum Sikorů. V roce 1922 bylo otevřeno Krajinské muzeum Slezské muzejní společnosti, jehož činnost ukončila druhá světová válka. Muzejní tradice byly obnoveny až v roce 2000. Dnes se stálá expozice pobočky Muzea Těšínska věnuje bohaté historii a významnými tradicemi města a okolních obcí. Ve výstavní síni jsou pořádány dlouhodobé tématické výstavy.

Památník životické tragédie
Památník akademického sochaře F. Świdra se stálou expozicí je připomínkou na utrpení a boje lidu Těšínska v období druhé světové války. Zpřístupněn byl v roce 1949, pět let po události, která se odehrála 6. 8. 1944 a která je dnes označována jako "životická tragédie". Tohoto dne příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali obyvatele, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem této akce, která si vyžádala životy 36 mužů ze Životic a okolních vesnic bez předchozího výslechu, byla přestřelka v místním hostinci.


Technické muzeum v Petřvaldě
Technické muzeum, které je pobočkou Muzea Těšínska, sídlí v objektu bývalé fary z poloviny 19. století. Stálé expozice jsou věnovány "Kouzelnému světu tramvají" (jízdní řády, jízdenky, fotografie, funkční model tramvajového vozu) a "Tradici hornictví na Karvinsku", která seznamuje s vlivem těžby na ráz krajiny, charakterem a způsobem obživy lidí, sídelní strukturou nebo životním prostředím. Expozice představuje i osobnosti, které se zasloužily o rozvoj hornictví, připomíná tradice a život v hornických koloniích a vývoj důlních podniků a důlní techniky. K vidění jsou i ukázky dobových hornických uniforem, praporů, stuh, tabel, ale i záchranářské výzbroje a svítidel. Pořádány jsou zde tématické výstavy.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
Tradice muzejnictví v Orlové se odvíjí od r. 1894, kdy zde byla uspořádána Krajinská výstava. Muzeum v Orlové bylo založeno v r. 1910 a často měnilo své zřizovatele. Během druhé světové války byly sbírkové předměty odvezeny do Městského muzea v Ostravě a muzejní tradice byly obnoveny až v roce 1998, kdy zde Muzeum Těšínska zřídilo svou další pobočku. Stálá expozice "Orlová - minulost i současnost" je věnována dějinám města, které bylo proslaveným střediskem obchodu a podnikání s různou úrovni služeb, spolkové činnosti až do současnosti v souvislosti s historií města Orlové. Přibližuje také hornictví, se kterým je město nerozlučně spjato a které přineslo do života lidí obrovské změny.
Vedle stálé expozice jsou zde pořádány tématické výstavy.


Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné a Musaion v Havířově
Výstavní síně Muzea Těšínska bez stálé expozice, kde jsou pořádány jen dlouhodobé tématické výstavy.
Tématické výstavy:

VS Český Těšín
Radnice v Českém Těšíně
V letošním roce uplyne 70 let od slavnostního otevření budovy radnice v Českém Těšíně. K připomenutí tohoto výročí připravilo Muzeum Těšínska výstavu pod názvem "Radnice v Českém Těšíně".
Výstava se věnuje organizaci obecní správy od roku 1920, dokumentuje přípravné projekční práce a samotnou stavbu budovy a slavnostní otevření radnice. Historie českotěšínské radnice je přiblížena pomocí fotografické dokumentace a archivních materiálů, z nichž řada ještě nikdy nebyla publikována. K vystaveným sbírkovým předmětům náleží ojedinělý exemplář lepenko-sádrového modelu radnice a dobová židle ze zasedací místnosti.
Dne 28. července 1920 vzniklo na základě rozhodnutí velvyslanecké konference konané v belgickém městě Spa město Český Těšín. Po rozdělení velkého Těšína zůstalo v československé části města hlavní železniční nádraží, městská plynárna a škola. Aby se z bývalého předměstí stalo samostatně fungující a prosperující město, musela být zřízena řada institucí a postavena řada budov, bez kterých nemohlo město existovat.
Počátky města, jak po stránce administrativní, tak hospodářské nebyly snadné. Nejprve byla zřízena okresní politická správa. Dne 12. srpna 1920 byl prvním okresním hejtmanem jmenován Dr. Josef Michálek, který převzal také zatímní správu nového města až do definitivního rozhodnutí o způsobu jeho další správy. Do čela správní komise města byl roku 1923 jmenován Konstantin Petřík, ředitel českého gymnázia, který provedl i volby do nového městského zastupitelstva, ze kterého jako volený starosta vyšel zemský poslanec Josef Koždoň.
Jako první úřadovna byla získána výčepní místnost hotelu U Bobka (dnešní Slavoj) na rohu Frýdecké a Ostravské ulice. Místo úředního stolu byl používán zdejší kulečník. Na přelomu let 1920 a 1921 městský úřad přesídlil do městského domu č. 32 na Saské kupě (dnešní ČSOB).
O vybudování radnice bylo rozhodnuto již v roce 1923. Samotné výstavbě předcházelo získání pozemků pro stavbu a architektonická soutěž o podobu radniční budovy. Proto se s provedením stavby se čekalo až do roku 1928. Budova radnice také patřila k poslednímu projektu, který měl být z patnácti milionové vládní půjčky poskytnuté městu zákonem ze dne 13. července 1922 a prakticky již vyčerpané, financován.
Pozemky, na kterých měla být radnice spolu s náměstím vystavěna, získalo město koupí od rodiny Tetlů a živnostníka Ondřeje Tomanka. V květnu 1924 vypsalo město architektonickou soutěž o podobu radnice. Soutěž proběhla ve dvou kolech. Dne 3. února 1925 porota vybral vítězný návrh s heslem "Braň se", jehož autorem byl Vilém Richter, architekt z Moravské Ostravy. Stavební práce zadané firmě Eugena Fuldy z Českého Těšína proběhly od 2. dubna do 5. prosince 1928. Vnitřní zařízení bylo dokončeno dne 1. února 1929. Konečná skutečná suma stavebních nákladů převýšila původní návrh o 150% a vyšplhala se na částku 2 633 800 Kč.
U příležitosti otevření radnice se dne 14. dubna 1929 konala slavnost. Dopoledne byla zahájena slavnostní schůze zastupitelstva s pozvanými hosty. Po zahajovacích řečech starosty Josefa Koždoně a prvního náměstka Huberta Stejskala byl zaslán pozdravný telegram prezidentu republiky T. G. Masarykovi. Budova pak byla otevřena obecenstvu k veřejné prohlídce.Nová budova (délka průčelí 54 m) se stala dominantou Radničního náměstí o délce 65 m a šířce 118 m, jak bylo prostranství před ní rozhodnutím městského zastupitelstva ze dne 15. ledna 1929 přejmenováno. Uprostřed plochy zůstalo stát jen obytné stavení, které bylo zbořeno teprve po smrti Jany Tetlové, která zemřela dne 20. března 1932.
Náměstí zůstalo i nadále tržištěm, na kterém se konaly každou středu a sobotu dopoledne hlučné týdenní trhy, na které přicházeli trhovci z celého československého Těšínska.
V období 2. světové války byla budova radnice spojena s obchodní školou, postavenou za radnicí v letech 1931-1932 průchodovým traktem. Byly také opraveny některé vnitřní prostory budovy a vznikla velká nástěnná malba v I. poschodí proti schodišti znázorňující město Těšín na konci 18. století. Svižně pojatá malba pocházela od malíře Palmeho.
VS Orlová
Za pověstmi těšínského kraje
Jak již sám název napovídá výstava je věnována lidové pověsti jako jednomu ze žánrů prozaické lidové slovesnosti. Pozornost je soustředěna na pověsti, které jsou v našem regionu známy a dochovaly se nám do dnešních dnů. Lidová pověst tvoří důležitou složku folkloru Těšínska. Pověsti vyprávějí o dávných historických událostech a osobách, o založení měst a vesnic, o pokladech, o bájných postavách jako byl například vodník.
Lidová slovesnost byla odedávna šířena ústním podáním a nebyla zaznamenávána písemně. Její tvůrci bývali anonymní, ale díky vypravěčům a jejich posluchačům se pověsti podařilo uchovat.
Ústní slovesnost se rozvíjela mezi lidem všech národů. V dobách, kdy neexistovala znalost písma nebo se omezovala jen na úzkou vrstvu vzdělanců, představovala pro valnou část národa jedinou slovesnou kulturu vůbec. Působila také na vznik literatury psané, ale i zpětně od ní přijímala podněty. Lidová slovesnost zasahuje jak do lidové prózy (pohádky, pověsti, vyprávění ze života, humorky a anekdoty), tak do lidové poezie (písně, obřadní koledy, ukolébavky, lidové balady). Specifickým typem lidové slovesnosti je tzv. dětský folklor s říkadly a hrami. Zvláštní žánrovou skupinu tvoří drobné útvary - zaříkadla, přísloví, pranostiky a hádanky.
Výtvory lidové slovesnosti se začaly sbírat, zapisovat a vydávat knižně koncem 18. století. Také pro oblast Těšínska je sbírání a zapisování různých slovesných útvarů charakteristické. První zápisy ústní slovesnosti ze slezské oblasti se objevují až ve druhé polovině 19. století. Zpočátku jsou pohádky, povídky a pověsti prvních sběratelů psány spisovně, slohem jim vlastním, jsou upravovány a vydávány jako lidová četba ztvárněná do krátkých útvarů kalendářní nebo časopisecké četby. Tento stylizovaný folklor nacházíme od poloviny 19. století v denním tisku a v mnoha těšínských kalendářích. Materiál je přejatý, sběratelé sami výzkum neprováděli. Z autorů, kteří předkládali čtenářům pověsti v této formě patří například František Sláma (1850-1917).
Výzkum v pravém slova smyslu podnikl roku 1869 v Horním Slezsku a na Těšínsku profesor krakovské univerzity Lucjan Malinowski (1839-1898). Zapsal sedmdesát variant pohádek a právě tak velký počet humorek a pověrečných povídek.
V dalších letech se bádáním a sběrem lidových vyprávění zabývali odborní pracovníci, folkloristé a také zájemci o lidovou kulturu.
Pro knižní vydání pohádek a pověstí použili sesbíraný materiál také František Jura (1905-?) a Karel Dvořáček (1910-1945).
Velice intenzivně se sběru lidové slovesnosti věnoval Józef Ondrusz (1918-1996), který byl povoláním pedagog a dále působil jako redaktor a spisovatel. Právě jeho tvorba se stala inspirací k představení pověstí, které vyprávějí o založení města Orlová, o Černé kněžně, o zbojníku Ondrášovi, o Pusteckém a jiné. S těmito pověstmi, jejich obsahem a postavami výstava seznámí. Vypravme se tedy za pověstmi těšínského kraje...
VS Karviná
Stavebnice Merkur
Pod slovem MERKUR si každý z nás vybaví planetu naší sluneční soustavy, ale většina snad i na nejznámější českou hračku stejného názvu. Merkur je synonymem vláčků a české kovové stavebnice, z níž lze sestavit různé modely, silniční a kolejová vozidla, jeřáby a mnoho jiných konstrukcí. Základem stavebnice jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu se sítí předvrtaných otvorů. Tyto dílky se spojují šroubky a matičkami. Stavebnice obsahuje i další součástky, různé hřídele, ozubená a neozubená kola. V některých sadách Merkuru je možno se setkat s kladkami, buldozerovými pásy a dokonce i elektromotorky.
Počátky stavebnice Merkur jsou datovány k roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Původní systém spojování jednotlivých dílů stavebnice kovovými háčky, byl v roce 1925 nahrazen novým systémem - spojováním šroubky a matičkami - který se zachoval v nezměněné podobě dodnes. Tímto krokem se stavebnice velmi přiblížila reálnému konstruování a umožnila tak větší možnosti pro hru a tvořivou práci dětí. S přechodem na nový systém byla pro stavebnici registrována nová ochranná známka - Merkur, pod kterou byla a je prodávána. Vývoj plechových elektrických vláčků MERKUR začal kolem roku 1930. Hlavním konstruktérem byl pan František Jirman, zeť pana Vancla. Předlohou pro první lokomotivu byla tehdy velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo. Lokomotiva byla doplněna tendrem a společně s čtyřnápravovými podvozkovými vozy tvořila velmi zdařilou rychlíkovou soupravu. To byl i začátek úspěchu vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků u nás.
O stálém zájmu o stavebnici svědčí i získané ocenění z roku 1996 a 1997, kdy byl MERKUR vyhlášen Hračkou roku. V roce 2001 až 2004 byl MERKUR vystavován na světové výstavě hraček v USA v New Yorku a v kanadském Torontu, v roce 2004 pak na výstavě hraček v Moskvě. Předměty na výstavu zapůjčil sběratel a znalec stavebnice Merkur pan Jiří Mládek, který patří mezi pět největších sběratelů na světě a jeho sbírka byla v červnu 2006 oceněna Certifikátem Pelhřimovského muzea kuriozit. V České republice je bohužel jediný. Model Ocelového Města je svého druhu již teď největší na světě.
Muzeum Těšínska
Musaion Havířov
Pojďme na ryby
Rybolov patří mezi nejstarší způsoby lidské obživy a dokládají to již archeologické nálezy ze starší doby kamenné. I na našem území se dochovaly ukázky rybářského náčiní od nejstarších kostěných harpun, háčků a závaží k rybářským sítím až po dlabané rybářské čluny, zbytky vrší z vrbového proutí a kovové háčky. Cíleným zakládáním rybníků a chovem zejména kaprů, oblíbeného postního jídla, byly na přelomu středověku a novověku známy zejména jižní a východní Čechy. Jednu z nejstarších rybníkářských oblastí v rámci zemí Koruny české představovalo území historického Těšínského knížectví, kde byly obrovské rybniční soustavy zakládány za vlády těšínského knížete Kazimíra II. (1477-1528), především v okolí měst Skočova a Strumeně, později také u Slezské Ostravy, Šenova a Rychvaldu. Intenzivní lov ryb, zejména lososů, probíhal i na většině našich řek.
Chytání ryb na prut a udici je známé již od starověku a také ve středověkém světě našlo své místo. Přesto sportovní rybářství (nazývané také rybaření) tak, jak jej známe dnes, se začalo pod anglickým vlivem rozvíjet až od 19. století. Při rybaření tak nejde jen o úlovek samotný, ale zejména o zážitek a příjemně strávený čas. Od druhé poloviny 19. století jsou zakládány nejrůznější rybářské spolky a sdružení. Rybaření se stalo koníčkem a životním stylem mnoha generací.
Nová výstava "Pojďme na ryby!" přiblíží historii rybářství a rybářského sportu nejen prostřednictvím starého i moderního rybářského vybavení, které prošlo bohatým vývojem stejně jako způsoby rybolovu. Vystaveny budou také preparáty ryb a rybářské trofeje, dobové dokumenty, kresby, fotografie i ukázky starých tisků, které o rybách a rybářích pojednávají.
Výstava připomene i 40. výročí samostatné existence Místní organizace Českého rybářského svazu v Havířově. Milovníkům rybí kuchyně budou představeny i staré kuchařky a kuchyňské náčiní. K dispozici budou také tradiční i nové recepty s možností jejich výměny za recepty návštěvníků.
Památník životické tragédie v Havířově-Životicích
Lovecké zbraně
Lov provází lidstvo od samého počátku jeho existence. Až do mladší doby kamenné představoval zároveň i hlavní zdroj obživy. Postupem času začal převládat zemědělský způsob života a lov, především drobné zvěře a ptactva vyhrazený nižším vrstvám, se stal doplňkovým zdrojem. Lov velké zvěře byl vyhrazen panovníkovi a nejvyšším vrstvám společnosti, pro které představoval formu zábavy a společenské prestiže.
S vývojem společnosti se zdokonalovaly i zbraně a pomůcky používané k této činnosti. Za nejstarší lovecké zbraně můžeme považovat primitivní pomůcky nejstarších lovců jako kameny, dřevěné kyje, kostěné předměty. Z nich se postupně vyvinuly specializované zbraně určené zároveň k lovu i k boji. Původ většiny loveckých zbraní můžeme najít již v době kamenné. Patří k nim zejména oštěp, luk a šípy, sekery a nože, které se používaly po celá tisíciletí prakticky až do dnešních dnů.
S rozvojem loveckých zbraní docházelo zároveň ke zdokonalování technik. Od starověkých a středověkých štvanic na koních s lukem a oštěpem na vybraný kus zvěře se lov v 17. a především 18. století proměnil v předem připravené a pečlivě naaranžované divadlo pro zábavu šlechty, při kterých bylo usmrcováno tisíce kusů zvěře. Od poloviny 19. století dochází ke zpřístupnění lovu a myslivosti širším vrstvám obyvatelstva. Myslivost v moderním pojetí nepředstavuje již jen pouhou honbu zvěře, ale rovněž specializovanou činnost zaměřenou na ochranu a hospodářské využití přírodního bohatství.
Na rozvoj lovu měl velký vliv vznik palných zbraní, které se staly hlavní loveckou zbraní a zůstaly jí až do současnosti. Jejich výroba se stala specializovaným řemeslem a jednotlivé zbraně představovaly svým zpracováním a výzdobou mnohdy jedinečná umělecká díla. Výstava mapuje na základě vývoje především loveckých palných zbraní od ručnic s kolečkovým zámkem přes křesadlové a perkusní pušky po zadovky s celokovovým nábojem rovněž rozvoj lovu a loveckých technik tak, jak se vyvíjely v průběhu staletí. Pozornost je věnována i těšínskému puškařskému řemeslu, které vytvořilo specifický typ lehké lovecké ručnice nazvané podle místa svého původu těšínkou. Těšínky byly určeny především k lovu ptáků. K dotvoření atmosféry poslouží replika loveckého salónku, který byl nepostradatelnou součástí interiérů šlechtických sídel.
Lovecké zbraně jsou dokonalou ukázkou spojení užitkové a estetické funkce předmětu, které ani po několika staletích neztrácí nic na své kráse a dokonalosti.
Technické muzeum Petřvald
Skrytá příroda v hornické krajině
Území bývalého okresu Karviná se rozkládá na severovýchodě české části Těšínského Slezska. V karbonských sedimentech jsou zde významná ložiska černého uhlí. Právě uhlí v posledních zhruba dvou stech letech vytvářelo osudy přírody a obyvatel tohoto regionu.
V dávné minulosti téměř celé území Karvinska pokrývaly lesy, dnes zabírají pouze 14 % plochy. Krajina je dnes velmi industrializovaná. Zhruba třetinu území zabírají lidská sídla, průmyslové areály a komunikace. Obdělávaná půda tvoří asi 50% území bývalého okresu a je zpravidla roztroušena mezi hustou rozptýlenou zástavbou. Mimořádně velký rozsah zde dnes mají antropogenní sedimenty různého původu. Jsou to sedimenty navážek, těžebních a průmyslových hald a to zejména v poddolovaných oblastech mezi Havířovem, Petřvaldem, Orlovou a Karvinou. Velké plochy zabírají sedimenty tvořené komunálním odpadem, např. skládky v Ostravě-Hrušově nebo Bohumíně. V centrální části Karvinska jsou četné zatopené poklesové kotliny vzniklé v důsledku poddolování, z nichž mnohé byly a jsou využívány jako sedimentační nádrže důlních vod. Místy krajina převážně v posledních desetiletích doslova připomínala měsíční krajinu.
Přesto i zde můžeme nalézt mnohé přírodní krásy. Místy se rozkládají lesní porosty s krásnými vysokými buky a borovicemi. V potocích, řekách a ve stojatých vodách žijí raci. Na břehu zahlédneme mihnout se vydru při svých toulkách z Beskyd. Jinde zase narazíme na podivně ohlodané pařezy s množstvím třísek na okolo. To se zde bobr činil při kácení stromů. Při toulkách kolem rákosin u Rychvaldských rybníků se z povzdálí ozývá kejhání hus velkých, o kus dál na poli zase spatříme srnky nebo zajíce. Na jaře na zamokřených loukách můžeme zahlédnout poletovat a pobíhat čejky. Nad hlavou nám občas přelétne majestátní volavka či káně, zatímco pod nohama se mihne myšice, užovka nebo kolčava.
I takovou tvář může mít Karvinsko. Na společné výstavě Muzea Těšínska a Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity v Ostravě o "Skryté přírodě v hornické krajině" můžete shlédnout vybrané druhy organismů obývajících toto území a dozvědět se mnoho zajímavých informací nejen o jejich životě, ale i o výzkumu přírody a potřebách její ochrany.
VS Jablunkov
Bez nás si neškrtnete
Zápalky jsou podlouhlé kousky dřeva, např. osikového, smrkového či topolového se zápalnou látkou na jednom z jeho konců, které slouží k rozdělávání ohně.
V současnosti většina zápalek chytá výhradně v důsledku patřičně energického škrtnutí hlavičky o speciálně připravenou plochu - škrtátko. Toto řešení prakticky vylučuje samovolné nebo nekontrolované vzplanutí zápalky náhodným otřením zápalky o jiný povrch. V minulosti se používaly fosforové zápalky, které se zapalovaly při energickém škrtnutí o jakýkoliv suchý a drsný povrch (např. o podrážku boty).
Bezpečnostní zápalky (SAFETY MATCHES), dodnes používané, byly zdokonaleny ve Švédsku Johanem Edwardem Lundströmem, který je začal průmyslově vyrábět v roce 1855. Jedna složka zápalné hmoty byla nanesena na dřívku a druhá na krabičce. Vlivem tohoto vynálezu byla ve všech evropských státech v letech 1907 až 1910 výroba sirek s použitím prudce jedovatého bílého fosforu zakázána.
Formát a balení zápalek prodělalo od dob své existence řadu změn. Na trh byly uváděny rozmanité tvary a zápalky pro specifické účely. Nejstarší zápalky byly baleny ve svazečku - bez krabičky a obalu.
Klasická krabička zápalek má obdélníkový rozměr. Tyto krabičky byly na začátku své výroby vyráběny z dřevěné dýhy a opatřeny nálepkou. Dnes se krabičky vyrábějí z tuhého papírového kartónu s rozměry přibližně 5 x 3,5 x 1,5 cm, se škrtátkem po obou stranách krabičky a přímým potiskem.
Velmi oblíbené jsou krbové zápalky určené k podpalování krbů. Pro pohodlnější zapálení jsou prodloužené, cca 20 cm. Krabičky mají různé, obecně však bývají dlouhé a nízké.
Standardní prodloužené nebo dlouhé domácí zápalky (popř. domácnostní) jsou delší (cca 5 cm) za účelem usnadnění zapálení hořáku, na které stojí např. hrnec. Prodávají se buď ve standardních krabičkách s prodlouženou délkou, nebo ve velkých krabičkách, které obsahují přibližně 200 zápalek.
Sběratelský obor filumenie se zabývá sbíráním nálepek ze zápalkových krabiček.
Zápalkové krabičky nesou mnoho různých motivů. V motivech se nejvíce odráží doba, kdy byly zápalkové nálepky tisknuty. Před rokem 1918 je velmi často zmiňován český původ zápalek nebo jejich nejedovatost. Po roce 1918 se motivy mění důsledkem monopolizace výroby. Po osvobození, po roce 1945, můžeme na zápalkách nalézt motivy předválečné. Brzy jsou však vystřídány zápalkovými nálepkami propagandistickými, poplatnými době. Ale i vedle těchto motivů můžeme nalézt mnoho krásných sérií věnujících se přírodě, architektuře, technice apod.
Pojďte a navštivte s námi barevný nálepkový svět zápalek plný rozmanitých motivů, protože bez nich si neškrtneme...
Výstavní síň Muzea Těšínska

S pozdravem
Dr. Zbyšek Ondřeka
ředitel MUZEA TĚŠÍNSKA

PhDr.David Pindur
zástupce ředitele
Muzeum Těšínska
Hlavní třída 15
737 01 Český Těšín
tel.: +420 558 761 216
fax: +420 558 761 223

Diskusní fórum čtenářů
(prozatím 1 názor)

28.07.2010 v 13:57Mária Miková

Zdravím vás zo Slovenska. Vo vašom texte som našla zmienku o zberateľoch ľudových povestí, medzi nimi bol František Jura, narodený 1905. Mám od tohto pána knihu povestí o Slovenských hradoch, chcela by som vedieť o tomto autorovi viac. Vie mi niekto poradiť?


DALŠÍ INFORMACE: Muzeum Těšínska
Zveřejněno 29.03.2009 v 18:32 hodin
člen
Železnohorského
regionu
logo: MAS Železnohorský region